Aplikace pesticidů a návštěvnost včel v porostech kvetoucí řepky

Autoři článku: Doc. Ing. Jan Kazda, CSc. a Ing. Martina Stejskalová, Katedra ochrany rostlin, ČZU Praha

V České republice se každoročně pěstuje okolo 400 000 ha ozimé řepky. Tato plodina se tak stala pro opylovače hlavní nektarodárnou a pylodárnou plodinou české zemědělské krajiny. O pěstování řepky a jejich vlivu na zdraví včel a dalších opylovačů se šíří mezi včelaři i ve sdělovacích prostředcích mnoho zkreslených informací.

Aplikace pesticidů

Při pěstování řepky, podobně jako při pěstování dalších zemědělských plodin, se používají pesticidy k ochraně proti chorobám a škůdcům. Tyto aplikace jsou stávající legislativou přísně kontrolovány a chemické metody se mohou používat pouze v souladu s komplexem opatření proti škodlivým organismům – Integrované ochraně rostlin. Vzhledem k velkému tlaku škodlivých organizmů a s ohledem na velkou plochu pěstované řepky v České republice však stále převládají v ochraně ozimé řepky aplikace pesticidů. Nejvíce problematická je aplikace fungicidů a insekticidů do kvetoucích porostů řepky. Toxicita aplikovaných přípravků pro včely je přísně kontrolována. V nedávné minulosti byla již zakázána aplikace velkého množství pesticidních účinných látek a v současné době je možno používat pouze přípravky, které představují pro včely jen malé riziko. Přímé hromadné otravy včel jsou v České republice v posledních letech ojedinělé a pohybují se v desítkách případů ročně. Vzhledem k celkovému množství se jednalo např. v roce 2017 pouze o 0,08% poškozených včelstev. Otravy jsou způsobeny základním porušením předpisů a selháním lidského faktoru.

Větším a skrytým nebezpečím pro včely je velký výskyt reziduí pesticidů v úlech zejména v zásobách pylu, ale v menší míře i v medu.

Na Katedře ochrany rostlin ve spolupráci s SPZO Praha několik let sledujeme atraktivitu či repelenci aplikovaných pesticidů. Repelentní přípravky mohou snížit návštěvnost včel v porostu a snížit tím negativní dopady pesticidní ochrany. Sledujeme také obsah účinných látek v květech po celé období květu a průběžný vliv na návštěvnost opylovačů.

Rovněž sledujeme obsah reziduí pesticidů v pylu a medu a snažíme se zjistit souvislosti mezi aplikací pesticidů v polních podmínkách a jejich výskytem v úlu.

Pěstování hybridních odrůd

V současné době se více než 93 % plochy řepky osévá tzv. hybridními odrůdami. Nejlepší z těchto odrůd dosahují přírůstku výnosu až 15 – 20 % v porovnání s nejlepšími současnými liniovými odrůdami. Tyto odrůdy zpravidla vytváří mohutnější kořenový systém, rychleji rostou a lépe odolávají stresům při pěstování. Tyto vlastnosti získávají moderní odrůdy využitím heterózního efektu. Zkřížením přesně určených linií se dosáhne v první generaci potomků specifické kombinace genů, které se navenek projeví uvedeným zlepšením hospodářských vlastností.

Každá novinka vzbuzuje, zvláště při pěstování řepky, u široké veřejnosti zájem. Velký rozvoj pěstování hybridů v posledních letech způsobil zejména u neinformovaných včelařů obavy, že tyto odrůdy nejsou tak atraktivní pro včely. Mezi včelaři se rozšiřují dokonce takové mýty, že hybridní řepka neobsahuje pyl ani nektar. Mnozí považují pěstování těchto moderních odrůd společně s aplikací pesticidů v období květu řepky za jednu z příčin neuspokojivé snůšky a špatného zdravotního stavu včelstev.

Na katedře ochrany rostlin ČZU Praha již několik let objektivně porovnáváme atraktivitu původních liniových a moderních nových hybridních odrůd pro opylovače a stanovujeme i množství a kvalitu nektaru v květech liniových a hybridních odrůd.